Tvůj vlak

Ztrácíš se mi mezi stíny
dávných příběhů…
Šlapeme do měkké hlíny
kousek od břehu,
svlékáme se a proud řeky
naše těla vzal…
V kterém z koutů Ameriky
bych tě dnes hledal ?

Rf.

Ptáš se mě, jaká je Paříž ?
Možná je to sen,
oheň, kterým uvnitř hoříš
celou noc i den.
Vždy nedbale elegantní,
lehce smyslná,
jemná, něžná, dominantní,
s ústy od vína.

Rf.

Rád se vracím tichou nocí,
tam k nám do lesů,
zaplétám ti o půlnoci
hvězdy do vlasů.
Přirůstáme zády k stromům,
síla zakletá,
tvé návraty ke kořenům,
pramen života.

Rf.

Ničeho jsem nelitoval,
ani nebudu,
nikdy jsem se neschovával
svému osudu.
Mám jenom neskromné přání,
můžeš se mi smát,
po posledním milování
v nebi zaklepat.

Rf.

Rf. Tvůj vlak už přijíždí z dáli,
ta věčná touha skrytá v nás,
nejsem ten, kdo mosty pálí,
stále na cestě, zas a zas…
Tvůj vlak…
Tvůj vlak… 
 

Milan Valenta na Facebooku
 


Reklama: Postavíme vám srub na klíč podle vašich představ. Stavíme sruby a roubenky na klíč novou technologií. Zemní práce minibagr, odvoz odpadů, sběrný dvůr.